zámek z jihu

 

 

Radenínští ...

 

ÚVOD

 

LIDÉ

 

FOTOGALERIE

 

ODKAZY

 

 

Baillet de Latour

Španělsko-nizozemský šlechtický stav byl udělen 1.9.1674, rakousko-nizozemský hraběcí stav 10.3.1719.

 

 

Popis erbu: modrý štít v něm zlatá vzedmutá plachta na zlatém ráhně. Klenot: hlava a krk laně přirozené barvy.

Pokryvadla modro-zlatá. Štítonoši: dvě odvrácené černé orlice.

 

Vesnice Latour v Belgii

Muzeum Latour

Návštěva  z Latour z Belgie

Maxmilian Anton Karl hrabě Baillet de Latour,

generál rakouský (*1737 na zámku [de Latour] v Lucembursku, †22. července 1806).

Tento kříž o velikosti 60 mm se nosil na stuze o šířce 105 mm přes pravé rameno levého boku.

Za celou existenci řádu bylo odměněno všemi stupni pouze devět důstojníků.

     Vyznamenání tvoří bílý smaltovaný, osmihranný vykrojený zlatý kříž. Na rubu se nachází bílý štítek. Na něm je možno vidět sloučené značky jmen – F (František) a MT (Marie Terezie). Na líci se ve středu nachází bílý kruh a v něm opis „FORTITUDINI“ (udatnosti). Ve středu jsou tři pruhy červený – bílý - červený (barvy rakouského Domu). Kříže byly vyráběny vždy ze zlata a to i během I. světové války.

 převzato : http://www.detektory-tesoro.cz/home/vojensky-rad-marie-terezie-38

     Byl vlastníkem regimentu « les Dragons de Latour » se kterým vyhrál bitvu u Kolína 18. června 1757. Vstoupil do rakouského pěšího pluku Salm-Salmova.  V roce 1772 postoupil na plukovníka, roku 1782 na generálmajora. Roku 1787 byl poslán do Nizozemí, kde nastávaly bouře proti panství rakouskému.  Za zásluhy získané v bojích proti povstalcům byl jmenován v roce 1790 podmaršálkem a majetníkem dragounského pluku d'Urselova. V první koaliční válce velel pravému křídlu císařské armády a proslavil se zejména ztečením opevněného tábora Francouzů u Landrecy (20. dubna 1794. Roku 1795 velel vojsku nad Mohanem a Neckarem, dobyl Vormsu a zatlačil Pichegrua za potok Speier, za což obdržel velkokříž řádu Marie Terezie. R. 1796 převzal pod vrchním velením arciknížete Karla jako polní zbrojmistr armádu Wurmserovu, s níž však musil ustupovat až k Neckaru; koncem t. r. řídil nějaký čas obležení Kehlu. Roku 1797 se stal velitelem armády rýnské. Po válce byl velícím generálem na Moravě a ve Slezsku až do 1805, kdy byl jmenován předsedou dvorské rady vojenské.  Zemřel v roce 1806.

(převzato ze Seznamu Encyklopedie)

 

Jedna z větví této rodiny se v 19. století usadila v Čechách a sňatkem hraběte Josefa (1815-1891) s Jindřiškou Kolowrat-Krakowsky (1828-1902) získal rod jihočeský zámek Radenín, který se stal jejich hlavním sídlem až do roku 1948, kdy jim byl zabaven.

Jindřiška Kolowrat Krakowsky se 20.10.1846 provdala za Josepha Johanna hraběte Baillet de Latour (*19.3.1815 ve Vídni jako syn c.k. komořího a generálmjr. hr. Josefa Baillet de Latour a byl synovcem 6.10.1848 ve Vídni zavražděného tehdejšího c.k. ministra války hr. Bohdana Baillet de Latour. + 1891).

Syn Jindřich Baillet de Latour (*1847 +1899), okresní hejtman (c.k. sekční rada) v ministerstvu zeměbrany.

Dcera Helena hraběnka Baillet de Latour (*1854 +1932) dáma řádu Alžběty II třídy, členka řiditelstva Klarova ústavu slepců.

Jindřiška obdržela statek Radenín a stala se patronkou chrámu Páně Radenínského a v Křeči. Za ní byl zpustlý zámek v Radeníně opraven. Do té doby  byly mnohé prostory zámku zcela otevřené, neobydlené. Do současné podoby byl zámek upraven v roce 1869.

Jindřich Kolowrat Krakowsky umírá roku 1878. Je pohřben v rodinné hrobce v Hrobech. Po jeho smrti dědí Radenín dcera Jindřiška.

V roce 1879 byla zbudována u kaple Sv.Jana Nepomuckého rodinná hrobka Baillet de Latour.

Roku 1880 byl oltář kostela svaté Markéty tak sešlý, že musel být zrušen a místo něj nechala patronka kostela paní patronka Jindřiška Baillet de Latour rozená Kolowrat Krakowsky postavit dvě patronátní lavice a nad ně hraběcí erb. 

Jindřich Baillet de Latour c.k. komoří, rytíř řádu železné koruny III. třídy, c.k. odborný rada v ministerstvu zemské obrany (*1847 +1899) si vzal Helenu, rozenou svobodnou paní Rieger z Riegershofenu (*1860 +1928).

Syn René Baillet de Latour (* 18.10.1878 v Táboře + 25.11.1970 Radenín)

Josef Baillet de Latour majitel velkostatku, c.k. major mimo službu umírá 26.8.1891. Po jeho smrti zůstala majitelkou vdova Jindřiška.

Jindřiška postoupila v roce 1899 držbu panství Radenín a Vlčeves synovi Jindřichovi hraběti Baillet de Latour (*1847).  Ten měl panství v majetku velice krátce, neboť dne 16. srpna 1899  ve Vídni náhle zemřel.

V presbytáři kostela svaté Markéty byl zavěšen za sklem hřeb, podobný sv. hřebům a dotýkaný na sv. kříži v Římě. Darovala jej roku 1901 paní hraběnka Helena Baillet de Latour na památku úmrtí jejího jediného syna Jindřicha .

Jindřiška Baillet de Latour rozená Kolowrat Krakowsky umírá v roce 1902 v Praze. Pohřbena byla 14.5. 1902 do rodinné hrobky v Radeníně vedle chotě svého Josefa a syna Jindřicha. 

Vnuk Jindřišky René Josef Heinrich Maria hrabě de Baillet de Latour se v roce 1902 ujímá panství (* 18.10.1878 v Táboře + 25.11.1970 Radenín) .

Vedle kostela na  Svaté Anně u Černovic stojí ohromná lípa velkolistá - Tilia platyphylla Scop. Bude jistě 500 - 600 let stará. Zdá se, že byla dříve ještě mnohem mohutnější, podle starých stop po odpadlých větvích. Bývala úplně dutá. Roku 1906 matka velkostatkáře hraběte Reného Baillet de Latour z Radenína, hraběnka Baillet de Latour, dala její dutinu vyplnit cementem a úplně uzavřít. Otvor do kmene byl potom pěkně vyzděn cihlami a zakryt. A že byl zanesen různým detritem, nebyl vůbec patrný.

Hraběnka Baillet de Latour financovala v roce 1908 opravu oltáře kostela v Radeníně.

René Baillet de Latour si 20.4.1910 v Děčíně vzal Johannu hraběnku Wratislavovu z Mitrowicz. (* 18.1.1886 Praha + 29.8.1967 Radenín) dceru Evžena říšského hraběte Wratislava z Mitrovic a Ernestiny (Arnoštky) hr. Thun-Hohenstein *1858 +1948 (provdané po úmrtí prvého manžela Eugena hraběte Wratislava za Františka knížete Thuna z Hohensteinu c.k. místodržitele Království Českého a pána na Děčíně  * 1846 + 1916.)

Červeno-černě polcený štít.V klenotu je černý a červený buvolí roh. Wratislavové používali na přilbě pohanskou korunku a přikrývadla černo-červená ve formě knížecího pláště.
 

Starší dcera Eugenie MariieErnestinu Baillet de Latour (* 27.2.1911 Děčín + 15.10.1941 Radenín).

Mladší dcera Ernestine Helene Baillet de Latour (* 1.6.1914) +5.2.2011

Helena hraběnka Baillet de Latour nechala postavit železný kříž v žulovém podstavci při rozcestí do Bítova.

 

Helena hraběnka Baillet de Latour roz. svobodná paní Rieger z Riegershofenu zemřela v roce 1928.

Helena hraběnka Baillet de Latour dáma řádu Alžběty II třídy, členka řiditelstva Klarova ústavu slepců zemřela v roce 1932.

Komtesa Eugenie Maria Ernestina Baillet de Latour, členka řádu sv. Františka kolportuje časopis "Neděli", rozdává zdarma i jiné náboženské brožury, círk. schválené modlitby, zpěvníky i růžence. Doma cvičí s děvčaty kostelní zpěvy na chóru chrámovém.

V roce 1939 se hraběcí rodina přesídlila z Hrob do Radenína. Na zámku se dlouho nebydlelo. René podepsal prohlášení české a moravské šlechty.

Eugenie Maria Ernestina Baillet de Latour se v Radeníně provdala 16.7.1940 za Egona hraběte Kolowrat Krakowský Liebštejnský (* 14.12.1889 Praha + 26.6.1971 Praha). Oddával je dp. Josef Perneger, děkan a vikář v Hrobech. Promluvu měl dp. Antonín Kamír, farář z Křeče.

                

Eugenie Maria Ernestina hraběnka Kolowrat Krakovská Liebsteinská porodila dceru Františku Kolowrat Krakovská Liebsteinská (* 22.9.1941).

Ale matka brzy na to 15.10.1941 zemřela.

Pohřbena byla do rodinné hrobky Latourů v Radeníně.

 

Do roku 1945 byl majitelem panství Radenín a Hroby René  hrabě Baillet de Latour. Za německé okupace byl české národnosti a spravoval jako samostatný hospodář tato panství ve výměře 1 900 ha lesní a 310 ha orné půdy. 

V roce 1945 podle parcelace zbyly zámky Radenín a Hroby s příslušnými parky. V Hrobech je parcela u Hrobského hřbitova, na které je rodinná hrobka hrabat z Kolowrat. V Radeníně parcela hrobky Baillet de Latour (u silnice) - 2 1/2 ha orné a 35 ha lesní půdy. 

Majitel zámku René hrabě de Latour stěhuje zařízení z bytů, obrazy, skříně do špýcharu. Do sklepů v zámku dal zazdít rodinné cennosti, starožitnosti. Bydlí na konci budov čp. 5 pod pivovarem u zahradníka.

Roku 1950 odpadla zemědělská půda a část lesa. Zůstalo jen 28 ha lesa a hájovna (srub) u lesa. 

1. srpna 1961 odpadla poslední část. 

Johanna Baillet de Latour rozená hraběnka Wratislavova z Mitrovic umírá 29.8.1967 v Radeníně.

Paní hraběnka Johanna Baillet de Latour, roz. Wratislavová malovala (sign. JLW)

René Baillet de Latour umírá 25.11.1970 v Radeníně. Linie vymřela po meči.

Františka Kolowrat Krakovská Liebsteinská (* 22.9.1941) se vdala 2.2.1973 v Brně za Mirka Ziegla (* 10.4.1943 v Brně).

Ernestine Helene Baillet de Latour (* 1.6.1914) emigrovala do Rakouska, kde žila a  dne 5. 2. 2011 v 11.00 hodin zemřela ve svých nedožitých 97 létech.

     

Pohřeb byl dne 12. 2. ve 13.00 hodin v kostele v Rakouském městečku Japons,

kde do konce života bydlela a kde byla na hřbitově uložena.

 

Se slovem "emigrovala" komtesa bytostně nesouhlasila. Podle jejich vlastních slov "foukla",  případně odjela.

Cítila se stále Češkou, měla do konce svého života státní občanství a čs občanský průkaz -

vysloveno 21.5.2007 před 4.svědky.

 

dobové fotografie

 

Úvod